Dneska jsem přemluvila ségru, ať zkusí cvičit se mnou. Moc se jí nechtělo, ale nakonec jsem ji přesvědčila. Sice aktivně nedělá žádný sport, ale odmalička neposedí a pořád někde lítá, takže má lepší kondičku než já a protože má i lepší metabolismus, tak si může dovolit jíst, co si zamane a taky kdykoliv se jí zamane. Zrovna teď, když píšu tenhle příspěvek, tak se tady láduje čerstvýma křupavoučkýma rohlíkama s centimetrovou vrstvou medu...V 10 večer, chápete to?
Cvičilo se mi dneska mnohem líp a to i přesto, že jsem své lehoučké kilové činky půjčila ségře a sama jsem cvičila s 1,5 litrovýma neforemnýma minerálkama :D Osobně nemám ráda takové hromadné cvičení typu zumba, aerobik v sále, kde jsou ze všech stran zrcadla....ale cvičit s někým blízkým, proč ne? Alespoň jsme si mohly nadávkama ulevit anebo se zasmát, když jedna z nás vyčerpáním padla čumákem k zemi (jo, dobře...byla jsem to já). Dokonce mě ségra upozornila, že dělám jeden cvik špatně...takže je to fakt užitečné mít někoho po boku :)
Jsem zvědavá, jestli se zítra připojí zase.....
A co vy, cvičíte s někým nebo sami? A co je podle vás lepší?
Žádné komentáře:
Okomentovat